Deník pro kalorie
Ilustrační obrázek. (Zdroj: Chatgpt.com)

Proto na otázku, proč vlastně vznikly NutriTabulky, nejlíp odpovím, když řeknu, co chybí konkurenčním produktům.

Komerční aplikace stojí hodně peněz

První a, řekl bych, nejdůležitější věc, od které se vše odvíjí, je, že nutriční tabulky těchto firem jsou dost drahé. Např. takový MyFitnessPal stojí přibližně 400 Kč měsíčně. Obdobný produkt české produkce stojí měsíčně 200 Kč. Na to, že někdo potřebuje jednou za čas vypočítat nutriční hodnoty, je to dost.

„Enšitifikace“ produktu aneb „Já to mám zadarmo!“

Když nemalou částku za aplikaci nezaplatíte, tak vám znepřístupní funkce a bude se vám zobrazovat velké množství reklam. Rovněž omezí i množství zobrazovaných potravin. Tento proces do značné míry spadá pod tzv. „enšitifikaci“ produktu, o které se v poslední době hodně mluví.

Dodnes si pamatuji, jak někdy před 15 lety došlo ve známých nutričních tabulkách k postupnému omezení zobrazovaných potravin, takže třeba i přestaly zobrazovat „jahody“ nebo „meloun“ a místo nich jsem musel improvizovaně zapisovat „pomeranče“. Takových případů bylo víc. Nemusím asi zmiňovat, že možnost vytvořit si svoji vlastní potravinu byla v neplacené verzi blokovaná.

Dále tyto aplikace na počítání kalorií mají někdy zásadně chybné funkce a uživatele mystifikují. Setkal jsem se s tím, že aplikace zobrazovala krásný koláčový graf s poměrem zkonzumovaných makroživin, ale i tento základní výpočet měla přitom hrubě špatně.

Setkal jsem se také s tím, že v databázi aplikace je takový nepořádek, že laický uživatel má v podstatě garantován hrubě mylný výpočet energetického výdeje, který nepozná. Ačkoliv se zde tedy domnívám, že to nebyla úmyslná „enšitifikace“ produktu, ale nedbalost při výrobě.

Další typ „enšitifikace“, který je u těchto aplikací k vidění, spočívá v tom, že webová aplikace sice nemá omezené funkce a reklamy jdou blokovat, ale jakmile si na ni zvyknete a začnete ji používat, zjistíte, že se na mobilu v podstatě nedá kvůli záplavě reklam v neplacené verzi používat, případně že když nezaplatíte, tak na mobilu nefunguje vůbec.

Ať tak či onak, cíl tzv. „enšitifikace“ by se v případě takové webové aplikace dal popsat asi jako „tahání“ uživatele po tenké linii mezi produktem, který se ještě v neplacené variantě dá používat, a produktem, který se v neplacené variantě používat nedá.

Vývoj softwaru stojí obrovskou sumu peněz

Jedna známá firma, která má svoje nutriční tabulky, zaměstnává přes 10 zaměstnanců, kteří pracují na jejím softwarovém produktu, od vývojářů až po marketéry, manažery a majitele.

Snadno si spočítáme, že tato firma má každý rok náklady hodně přes 10 milionů korun, aby to všechno utáhla. Asi nemusím říkat, že její majitel a zaměstnanci nebudou dobrodinci a potřebují si vydělat přinejmenším na živobytí. Pokud tuto sumu nezískají od uživatelů své aplikace, tak zkrachují.

Vývoj softwaru je tak obrovsky časově, a tedy finančně, náročný, že se ho nevyplatí produkovat, pokud ho nebude používat a platit za něj velké množství osob. Mnohé firmy si specializovaný software ani nemůžou dovolit nechat vyrobit.

Nezanevřete na pořekadlo „v jednoduchosti je síla“

Když už jsem zmínil, že software stojí firmu obrovskou sumu peněz, tak jako vývojář musím ještě říct, že velký a sofistikovaný software logicky stojí tu firmu ještě více peněz. A mnohdy mi přijde, že se jedná o růst náročnosti exponenciální, nikoliv lineární. A tuto sumu bude ta firma chtít získat zpět.

Abych tady pořád nehanil jen konkurenční aplikace, uvedu jako příklad aplikaci Photoshop, asi nejznámější a asi i nejlepší program pro práci s grafikou. Před 20 lety, za studentských let, jsem ho rád používal – říkal jsem si, že na to nic nemá, tak proč bych neměl používat zrovna tohle.

I dneska bych rád používal Photoshop. Jenže bohužel. Ani jako vývojář si ho nemůžu jen tak dovolit platit, stojí totiž 600 Kč měsíčně. Je to nejlepší software na grafiku? Asi ano. Bude mi pro moje potřeby víc k užitku něco levnějšího? Ano, bude.

Proto si dávejte velký pozor na to, když nějaká aplikace má mnoho nějakých úžasných funkcí a jiná ne. Někdy není na škodu přiklonit se ke „keep it simple, stupid“ řešení.

Tak jak je to teda s NutriTabulkami

Tak a tím se dostávám k tomu, co je vlastně „gró“ NutriTabulek. Jezdili byste se svým autem do autorizovaného servisu, kdybyste měli poblíž šikovného soukromého automechanika? Já bych řekl, že asi málokdo.

Pro tvorbu mého webu mi byl částečně inspirací Bazoš.cz, který dlouhá léta vyvíjel jediný člověk, rovněž malý živnostník jako já.

Snad každý ví, že třeba skútr není tak fajn jako mít auto. A přesto většina lidí nepůjde do obchodu a automaticky si auto nekoupí, protože při nákupu zohlední cenu. Navíc v některých situacích je mnohem lepší skútr, třeba ve městě.

A tak by to mělo být i u softwaru a webových aplikací, tedy tak, že spotřebitel si na základě toho, co aplikace umí, a její ceny vybere, jakou aplikaci bude používat.

Jenže tady to tak bohužel nefunguje – a to je ten problém. Ta cena je totiž schovaná pod nánosy marketingu. Lidi se nechají navnadit na to, že něco je „zdarma“. To, kolik firmy získávají peněz z produktu a jakými metodami, není na očích.

Moje NutriTabulky umí v základu všechno, co umí produkty těchto firem. Ano, nejsou zde zatím tak trochu rozmařilé funkce, jako je integrace na Garmin a Stravu. Na druhou stranu, kdyby lidé opravdu NutriTabulky používali a zjistil bych, že jim tyto funkce chybí, tak si prostě vezmu dovolenou v práci a funkce přidám.

NutriTabulky jsou relativně jednoduché na používání a obsahují všechno, co potřebujete k přesnému výpočtu. Někdy si musíte přidat svoji vlastní potravinu, když ji zrovna nenajdete. Když to uvidím, můžu ji potom přidat i pro ostatní uživatele. Ke každé potravině si můžete přidat svoje vlastní porce. Veškeré nutriční výpočty, které zde jsou, jsou ověřené a funkční a já se výživou zabývám jako nezbytným koníčkem už přes 20 let. Troufnu si tvrdit, že problematice rozumím za ta léta víc než někteří nutriční poradci.